[{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"Article","@id":"https:\/\/www.delila.cz\/druhe-misto-ziskava-thomas-alva-edison\/#Article","mainEntityOfPage":"https:\/\/www.delila.cz\/druhe-misto-ziskava-thomas-alva-edison\/","headline":"Druh\u00e9 m\u00edsto z\u00edsk\u00e1v\u00e1 Thomas Alva Edison","name":"Druh\u00e9 m\u00edsto z\u00edsk\u00e1v\u00e1 Thomas Alva Edison","description":"Jste si jist\u00ed, \u017ee odpov\u011b\u010f ur\u010dit\u011b zn\u00e1te a t\u00edm prvn\u00edm vyn\u00e1lezcem je opravdu Thomas Alva Edison? To je ale velk\u00fd omyl. O \u010dtvrt stolet\u00ed ho p\u0159edb\u011bhl Heinrich G\u00f6bel. Technologicky v\u00fdrobu \u017e\u00e1rovky zdokonalil a patentoval opravdu Edison v roce 1879, ale nen\u00ed prvn\u00edm vyn\u00e1lezcem. Jedny z prvn\u00edch pokus\u016f zah\u00e1jil hodin\u00e1\u0159 Heinrich G\u00f6bel, a to v roce 1802. P\u016fvodn\u00edm [&hellip;]","datePublished":"2020-09-23","dateModified":"2020-09-23","author":{"@type":"Person","@id":"https:\/\/www.delila.cz\/author\/#Person","name":"delila.cz","url":"https:\/\/www.delila.cz\/author\/","identifier":1,"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/cbcb92d2d459f60d1dc08d6e5973c6b0ed1017e8a3b51da0599e03841cfa81e6?s=96&d=mm&r=g","url":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/cbcb92d2d459f60d1dc08d6e5973c6b0ed1017e8a3b51da0599e03841cfa81e6?s=96&d=mm&r=g","height":96,"width":96}},"publisher":{"@type":"Organization","name":"delila.cz","logo":{"@type":"ImageObject","@id":"\/logo.png","url":"\/logo.png","width":600,"height":60}},"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/www.delila.cz\/wp-content\/uploads\/img_a314778_w1921_t1525808979.jpg","url":"https:\/\/www.delila.cz\/wp-content\/uploads\/img_a314778_w1921_t1525808979.jpg","height":0,"width":0},"url":"https:\/\/www.delila.cz\/druhe-misto-ziskava-thomas-alva-edison\/","wordCount":387,"articleBody":"\tJste si jist\u00ed, \u017ee odpov\u011b\u010f ur\u010dit\u011b zn\u00e1te a t\u00edm prvn\u00edm vyn\u00e1lezcem je opravdu Thomas Alva Edison? To je ale velk\u00fd omyl. O \u010dtvrt stolet\u00ed ho p\u0159edb\u011bhl Heinrich G\u00f6bel.\tTechnologicky v\u00fdrobu \u017e\u00e1rovky zdokonalil a patentoval opravdu Edison v roce 1879, ale nen\u00ed prvn\u00edm vyn\u00e1lezcem. Jedny z prvn\u00edch pokus\u016f zah\u00e1jil hodin\u00e1\u0159 Heinrich G\u00f6bel, a to v roce 1802.\t\tP\u016fvodn\u00edm povol\u00e1n\u00edm byl u\u010ditel. P\u0159ist\u011bhoval se ve sv\u00fdch 31 letech z N\u011bmecka do USA. Otev\u0159el si v New Yorku hodin\u00e1\u0159sk\u00fd obchod. Vyr\u00e1b\u011bl tak\u00e9 tlakom\u011bry a um\u011bl vy\u010derp\u00e1vat vzduch ze sklen\u011bn\u00fdch n\u00e1dob. Do nich zatavoval p\u0159\u00edvodn\u00ed dr\u00e1ty. Ji\u017e v roce 1854 se mu poda\u0159ilo vyrobit funk\u010dn\u00ed elektrickou \u017e\u00e1rovku.\t\u00a0\tHeinrich G\u00f6bel pou\u017eil jako sv\u00edt\u00edc\u00ed t\u011bl\u00edsko zuhelnat\u011bl\u00e9 bambusov\u00e9 vl\u00e1kno, kter\u00e9 bylo zataven\u00e9 ve sklen\u011bn\u00e9 n\u00e1dob\u011b. Jeho \u017e\u00e1rovky m\u011bly p\u0159i sv\u011bteln\u00e9m v\u00fdkonu v\u011bt\u0161\u00ed technickou \u017eivotnost. A to asi 220 hodin. Edison v roce 1879 pokl\u00e1dal za \u00fasp\u011bch dos\u00e1hnout u sv\u00e9 \u017e\u00e1rovky \u017eivotnosti 100 hodin.\t\tG\u00f6bel sv\u00fdmi \u017e\u00e1rovkami osv\u011btloval sv\u016fj hodin\u00e1\u0159sk\u00fd obchod v New Yorku a o dal\u0161\u00ed zu\u017eitkov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho vyn\u00e1lezu se nepokusil. Nem\u011bl dostatek financ\u00ed na uzn\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho patentu. A tak\u00e9 probl\u00e9m s nap\u00e1jen\u00edm \u017e\u00e1rovek. Prvn\u00ed \u017e\u00e1rovky mu toti\u017e praskly.\tDo\u0161lo k rozep\u0159\u00edm a v soudn\u00ed s\u00edn\u00ed dok\u00e1zal Thomas Alva Edison, \u017ee prvenstv\u00ed ve vyu\u017eit\u00ed pat\u0159\u00ed jemu.\tDodnes se vedou rozep\u0159e mezi historiky, zda za v\u00fdrobu \u017e\u00e1rovky opravdu z\u00edsk\u00e1v\u00e1 druh\u00e9 m\u00edsto Thomas Alva Edison. \t\u00a0\tPrincip \u017e\u00e1rovek z\u016fstal stejn\u00fd, jen m\u00edsto bambusov\u00e9ho vl\u00e1kna se te\u010f pou\u017e\u00edv\u00e1 wolfram.\tZaj\u00edmavost\u00ed tak\u00e9 je, \u017ee prvn\u00ed elektrick\u00e9 sv\u011btlo v na\u0161\u00edch zem\u00edch m\u011bl Robert\u016fv cukrovar v \u017didlochovic\u00edch. Jeden z nejmodern\u011bj\u0161\u00edch podnik\u016f t\u00e9 doby. Zde se rozsv\u00edtila \u017e\u00e1rovka v roce 1880. O rok pozd\u011bji, tak\u00e9 sv\u00edtily \u017e\u00e1rovky na Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 v\u00fdstav\u011b a Da\u0148kova stroj\u00edrna v Praze. Prvn\u00ed divadlo s vlastn\u00edm osv\u011btlen\u00edm se stalo Mahenovo divadlo v Brn\u011b a N\u00e1rodn\u00ed divadlo v roce 1883.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                        4.3\/5 - (6 votes)        "},{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"BreadcrumbList","itemListElement":[{"@type":"ListItem","position":1,"name":"Druh\u00e9 m\u00edsto z\u00edsk\u00e1v\u00e1 Thomas Alva Edison","item":"https:\/\/www.delila.cz\/druhe-misto-ziskava-thomas-alva-edison\/#breadcrumbitem"}]}]